Ubohý, ubohý Möhwald...

avatar

20220314_130210.jpg
Mezi dvěma porážkami, v Prusko-rakouské a v I.světové válce, 1866 a 1918, vydala naše vlast, Rakousko-Uhersko, množství géniů, kteří mohli zásadním způsobem promluvit do pozdějšího chodu světa.

Bohužel. Cosi nevysvětlitelného se postavilo proti. A tak celá ta plejáda krasoduchů, čert ví proč, upadla v zapomnění, odkud se jen náznakově a příležitostně objevuje jakýsi záblesk, odhalující překvapivé skutečnosti a souvislost..

Möhwald. To jméno je snad ještě zapomenutější než jméno Járy Cimrmana. A přeci... Jednu dobu to byl snad největší příslib pro českou vědu i literaturu!

Farní matrika města Vrchlabí pro léta 1873 - 1891, kdy se zde Möhwald pravděpodobně narodil, lehla popelem spolu s celou farou, když si místní děkan Franz Gerstein nacpával svou dýmku, odkud vypadl oharek, který Jeho Důstojnost přehlédla.

A tak nevíme, ani kdy se Möhwald narodil, ani jaké bylo jeho křestní jméno...

Möhwald býval v dětství přirovnáván k jinému zázračnému dítěti, Jean-Françoisovi Champollionovi, 1790-1832, úspěšnému luštiteli hieroglyfického písma. Stejně jako on četl již v raném věku latinsky, řecky, hebrejsky, chaldejsky, aramejsky a koptsky. Psal básně, vymýšlel anekdoty a začal zpracovávat divadelní hru na motiv sebevraždy koruního prince Rudolfa (30.1.1889).

Současně se malý Möhwald zabýval i vědou. Což se mu ale stalo osudným. Nevíme přesně, kdy se tak stalo ani proč se tak stalo. Ale malý Möhwald přišel k úrazu.

Pamětníci se shodují, že se tak stalo při jakémsi jeho fyzikálním pokusu na kostelní věži. Ale zde se už prameny rozcházejí. Buď to bylo v místním kostele sv.Vavřince, nebo snad v taktéž místním klášterním kostele sv.Augustýna. Tam snad Möhwald prováděl nějaké akustické pokusy při instalaci nových varhan firmou Rieger z Krnova v roce 1895... Nebo také ne. Všechny prameny se však shodují, že Möhwald dostal ránu srdcem zvodu do hlavy.

Následkem těžkého zranění bylo trvalé znetvoření obličeje, ale zejména úplná ztráta paměti. Nebo alespoň skoro úplná. Zatímco Cimrmanův paměťový koeficient klesl po úrazu na kole na 0,6, což bylo opravdu málo, Möhwaldův poklesl až na 0,000001. Což bylo tehdejšími přístroji téměř neměřitelné.

Möhwald zapomněl nejen svoje křestní jméno a datum narození, ale dá se napsat, že zapomněl úplně všechno. Stopy po něm se pak občas ztrácejí, občas objevují...

Je nepochybné, že vrchlabské matky používají na přelomu století Möhwalda ke strašení svých dětí. Má větší úspěch než Polednice a Klekánice dohromady. Protože ty nikdo nikdy neviděl. Zatímco Möhwalda děti, když se jim nepodařilo včas se schovat, občas potkávaly.

Zdá se, že Möhwald dále vystupuje jako lidový léčitel, zubař, porodník, gynekolog a zvěroklestič. Podle policejního spisu zachovalého v Liberci je možné, že byl i úředním ohledavačem mrtvol. (Což byla práce, kterou tu nikdo nechtěl dělat. Jednalo se zejména o ohledání těl na jaře nalezených zmrzlých lyžařů, kteří se v zimě zaběhli.)

Zachovaly se stížnosti na vrchlabském městském úřadě. Soudní a policejní spisy se bohužel nezachovaly, byly omylem skartovány v roce 1945.

Möhwald měl stálé poblémy s pamětí. Zejména si nepamatoval, jestli je k pacientovi povolán jako zubař, nebo jako porodník. Občas vytrhl rodičce zub, občas se snažil u nějakého váženého občana o vyvolání porodu... V několika případech pacienty jen ohledal a odešel. A zdá se i... Toho se právě týkala stížnost.

Niméně, jak potvrdili soudní znalci, kteří se k jednotlivým stížnostem vyjadřovali, některé jeho zákroky byly přímo geniální. S ohledem na to, že si je nepamatoval a vždy vymýšlel nový postup, byla jeho činnost úctyhodná.
Nicméně mu praxe byla úředně zakázána.

Pak se Möhwald zapsal do myslí místních jako rázovitý ultranacionalista. Stalo se tak po jeho návratu z Lipska, kde se Möhwald, nikdo neví proč, snad se chtěl zabývat vědou, když mu byla odepřena lékařská praxe, ucházel o přijetí na místní lékařskou fakultu.

Zde dostal prokazatelně hned dvě nabídky. Mohl ihned nastoupit jako exponát v anatomickém ústavu nebo v psychiatrické léčebně. Ale vrátil se domů. Asi proto, že zapomněl číst a obě nabíkdy byly písemné...

Zjevně inspirován německým nacionalismem rozpomněl se přeci na mladá léta a stal se nositel nacionalismu aramejského. Bohužel, s Němci měl společný antisemitismus... Jiná teorie však říká, že Möhwald krátce před I.sv.válkou zapomněl i mluvit a jeho skřeky by pak nebyly aramejštinou...

Během I.světové války jakékoliv další stopy po Möhwaldovi mizí. Jaká podobnost s Járou Cimrmanem! Snad byl odveden, snad se mu vrátila paměť. Kdo ví... Jedna z teorií praví, že na něj náhle spadlo jakési dědictví, kterého se ujal. Další říká, že na něj spadl strom...

Nicméně ač nevěděl kdo je, kde je a proč tam je, prameny se shodují, že byl brilantním lyžařem. V roce 1908 byl do herlíkovické matriky zapsán jakýsi Willy Möhwald a v roce 1915 jakási Trudy Möhwald. Oba budou později reprezentovat Československo v lyžování na zimních olympijských hrách. A tak se zdá, že Möhwald přeci jen nezmizel beze stopy...

kraki_a.png
Je třeba zase začít psát...



0
0
0.000
10 comments
avatar

Opravdový génius, skoro jako Jára Cimerman. Ty jeho kleště bych ale na sobě radši nenechal použít :-)
!LUV

0
0
0.000
avatar

V místní paměti je jakýsi náznak toho, že Moehwald se s Cimrmanem možná setkal... Jeden místní písmák se zmínil o jakémsi tajemném poselství z Liptákova...
Cimrman měl na Moehwalda naléhat, aby se tento opět naučil číst a psát. Moehwald ale měl odtušit, že má smysl číst jen to, co napsal on sám. A protože je negramotný, nenapsal nic. Tudíž se bez gramotnosti nadále obejde. Skromnost mezi Moehwaldovi vlastnosti nepatřila...

0
0
0.000
avatar

Genialita a namyšlenost jdou někdy ruku v ruce :-)

0
0
0.000
avatar

Ještě že máme Hive, jinak bych se o tomto velikánovi vůbec nemusel dozvědět :))

0
0
0.000
avatar

Vyzkoušel jsem si kombinaci reality a fikce. Kdyby sis začal mnou uváděné údaje ověřovat, byl bys asi překvapen.

0
0
0.000
avatar

Takhle se dělají fake news :))

0
0
0.000