Oblíbené filmy z mé databáze / Favorite movies from my database #3 (CZE, EN)

in #cine3 months ago (edited)

Oldboy

Jižní Korea, 2003
Režie: Chan-wook Park
Předloha: Nobuaki Minegishi (komiks)
Scénář: Chan-wook Park, Jo-yoon Hwang, Lim Joon-hyung

image.png

V letech těsně po novém tisíciletí jsem se totálně zažral do jihokorejských filmů, z nichž jsem jich několik dal do seznmu mých oblíbených filmů. V minulém článku jsem představil jeden z nich, dnes představím další kousek.

Oldboy je mimořádný film jak po stránce silného motivu, tak zejména neotřelým svým způsobem experimentálním provedením. Film s krásnou dokonale vybranou hudbou na pravém místě a krásnými dlouhými scénami - proslulá je scéna boje v dlouhé úzké chodbě hlavního hrdiny proti hordě soupeřů pouze s kladivem - i když drastická přesto skvělá scéna s dokonalou kamerou. Film žačíná podobně jako Kafkův K z Procesu. Na něj navazuje jihokorejský Hrabě Monte-Christo z 21. století. A pak se pomalu přes kriminální zápletku posouváme k závěrečnému vyvrcholení, které je tak překvapivě epické a hrůzné, že si v ničem nezadá s prvním dílem svým způsobem legendárního filmu Saw (ten se dle mého skromného názoru filmem Oldboy více než inspiroval). Pokud mám zmínit hudbu, je, jak jsem již naznačil na skvělé úrovni - zařazení stěžejních partitur vážné hudby do dramatických scén připomíná třeba Mechanický pomeranč od Kubricka. Třeba takové Vivaldiho Čtvero ročních období ve scéně trhání zubů páčidlem nemá chybu. Chan-wook Park zvolil velmi odvážný novátorský přístup a vyplatilo se.

(oficiální text distributora):
Únos Dae-sua se odehraje rovnou před jeho domem, kde dosud poklidně žil se svou rodinou. Kdesi v podivném domácím vězení se dozví z televize, že jeho žena byla mezitím brutálně zavražděna a on že je z vraždy podezírán. V tmavé místnosti stráví patnáct let, než se jednoho dne stejně nečekaně probudí na svobodě. Od té chvíle se upne na pomstu neznámému vězniteli. S pomocí mladé Mido jej najde, jenže dotyčný muž ho postupně usvědčí z dávné viny. Spletité drama je plné napětí a tajemnosti, ale podle slov režiséra je především úvahou o pomstě a o touze, kterou každý zažije, ale málokdo uskuteční, protože společnost ji zatracuje jakožto negativní a zkázonosnou.


EN

Oldboy

South Korea, 2003
Director: Chan-wook Park
Template: Nobuaki Minegishi (comic)
Screenplay: Chan-wook Park, Jo-yoon Hwang, Lim Joon-hyung

image.png

In the years just after the new millennium, I totally ate into South Korean films, several of which I added to my list of my favorite films. In the last article I introduced one of them, today I will present another piece.

Oldboy is an extraordinary film both in terms of its strong motif and, in particular, its unique experimental performance. A film with beautiful, perfectly chosen music in the right place and beautiful long scenes - famous is the scene of a fight in a long narrow hall of the protagonist against a horde of opponents with only a hammer - although a drastic yet great scene with a perfect camera. The film begins similarly to Kafka's K from Proces. It is followed by the South Korean Count Monte-Christo from the 21st century. And then we slowly move through the criminal plot to the final climax, which is so surprisingly epic and horrible at once that it doesn't deal with the first part of the legendary film Saw (which, in my humble opinion, was more than inspired by Oldboy by the way). If I have to mention music, it is, as I have already indicated at a great level - the inclusion of key scores of classical music in dramatic scenes is reminiscent of, for example, Mechanical Orange by Kubrick. Like Vivaldi's Four Seasons is used in the scene of tooth plucking is not a mistake by an mean. Chan-wook Park chose a very bold, innovative approach and it paid off.

(official text of the distributor):
The abduction of Dae-su takes place right in front of his house, where he still lived peacefully with his family. Somewhere in a strange house arrest, he learns on television that his wife has been brutally murdered in the meantime and that he is suspected of murder. He will spend fifteen years in a dark room before waking up one day just as unexpectedly at large. From then on, he clings to revenge on an unknown prisoner. With the help of the young Mido, he finds him, but the man in question gradually convicts him of old guilt. The intricate drama is full of tension and mystery, but according to the director, it is primarily a reflection on revenge and the desire that everyone will experience, but few will accomplish, because society damages it as negative and destructive.

Sort:  

I saw the film once and quite some years ago. Did not notice aesthetic qualities it came with. But the film absorbed me, that I remember.

The other two films of vengeance trilogy are also noteworthy. :)

Yes they are, but not that much ;-).